"Každý zápas beru jako poslední..." říká Petr Augsten

06.04.2011 12:29

„Každý zápas beru jako poslední…“

Nejprve poslal tým Železného Brodu v čase 43:30 téměř do finále, nakonec i tak výhru zařídil. V době samostatných nájezdů, měl už odložené věci a vše sledoval pouze z povzdálí. Přesto na něj trenér ukázal a statný obránce svoji šanci proměnil. Nejen o posledním zápase se nám rozpovídal elitní obránce, tvořící pevnou zeď mezi našim brankářem a atakujícím soupeřem.

 

Poslední zápas sezony se asi nevyvíjel podle Vašich představ…? Pokaždé jste dotahovali a nakonec v čase 44:30 utkání ztratili… Kde byla chyba?

Tak na začátku nevyhraná buly a taky to, že jsme se už asi viděli jako vítězové a místo plnění si svých defenzivních úkolů jsme chtěli přidat gól do prázdné branky. To se nám vymstilo a ten gól do prázdné branky nám stihnul dát soupeř asi jako bonus.

 

Utkání doprovázel velký počet vyloučení a ze strany Brodu neshody s rozhodčím. Jak podle Vás arbitr utkání zvládl?

Nemyslím si, že by pískali vyloženě špatně. Vylučovaní jsme byli, ale co já jsem viděl, tak to fauly byly. Něco jiného bylo vyloučení do konce utkání Tomáše Pavlaty, tam to bylo zřejmě osobní a to do hokeje nepatří.

 

V sestavě Sokolu Roztoky se objevil i výborný forward Metelka, který posléze vyhrál střeleckou tabulku soutěže. Jak se proti němu hrálo?

Tak MetelkaneMetelka, mě to je jedno, pozor se musí dávat na každého, kdo má puk a chce se s ním dostat do našeho obranného pásma. Je fakt, že při rozbruslování i během zápasu si všímám šikovných protihráčů a on byl jedním z nich, taky se mi ale líbil, myslím že hrál pravé křídlo, hráč č. 22.

 

V samostatných nájezdech se před Vámi neprosadili 3 spoluhráči, kapitán ukázal na Vás. Nepřekvapilo Vás to? Přeci jen, tolik penalt jste letos nejel…

Tak to mě překvapilo hodně, beci většinou nájezdy nejezdí a já nemám tak šikovný ruce, navíc jsem měl sundanou přilbu, rukavice a odloženou hůl a těšil jsem se, že to někdo zařídí za mě.

 

Když jste se rozjížděl, věděl jste přesně, co uděláte, nebo to vyplynulo ze situace?

Tak protože nejsem žádnej velkej technik, tak mi bylo od prvního okamžiku jasný, že budu střílet. K levý tyčce jsem to chtěl, ale trochu víc nahoru. Dopadlo to jak to dopadlo a já jsem za to rád. Kapitánovi budu muset za tu volbu asi koupit pivo, stejně mě vybral asi jenom proto.

 

Vaše trefa minutu a půl před koncem téměř rozhodla o osudu finále a posunula přímo k vítězství v sérii. Cítil jste v tu chvíli vyrovnání jako satisfakci za Vaši chybu v obraném pásmu, ze které padl gól protihráče?

Přesně tak, strašně jsem chtěl dát gól, strašně jsem chtěl napravit co jsem pokazil. Nedovedu si totiž představit, že díky mojí chybě bychom museli jet nájezdy a třeba prohráli celé finále. Asi bych se dlouho nemohl objevit v Brodě v hospodě a to by mě fakt mrzelo. Je potřeba taky říct, že jsem vyrovnal díky výborný Tomášově nahrávce. Musel jsem to zmínit, protože jinak bych se v příští sezóně nemusel vejít do sestavy.

 

Po zápase jste se nechal slyšet, že už Vaše rukavice snad hodíte do koše. Nepřímo jste tak potvrdil, že si koupíte nové a v Brodě svoje účinkování prodloužíte?

Nový rukavice si budu muset pořídit, protože ty starý jsou terčem posměchu nejenom u nás v kabině, ale i dětí v Jablonci. Jeden žáček mi je chtěl dokonce pořídit k narozeninám, ale když to oznámil mamince, tak z toho sešlo. No a moje další účinkování v Brodě? Já bych strašně rád, protože je tu bezvadná parta a hraje se dobrej hokej, ale bude záležet na aktuálním zdravotním stavu.

 

Kolik sezon je takovýto statný bek ještě schopen hrát? J

Já to beru ne na sezóny, ale na zápasy. V každém se snažím hrát jako by to byl poslední a užívám si ho. Taky mě baví rozbory v Zácuku, škoda, že to mám pak tak daleko domů.

 

Věříte mužstvu v lepší umístění příští sezonu?

Chtěl bych, abychom v příštím roce hráli „A“ skupinu a dostali se do první osmičky. To je takovej můj cíl a udělám všechno proto, aby to vyšlo.

 

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěšných zápasů

 

Petr Augsten se svým brankářem Lukášem Bažantem

Foto: Aneta T.