ROZHOVOR s Lukášem Bažantem

"Ve finále šanci máme..." Věří si jednička týmu Lukáš Bažant

Bažant patří k základním pylířům mužstva. Tento rok vychytal už 4 nuly, celkově si za posledních 12 utkání připsal 11 výher. V play-off drží skvělý průměr 1,25 branek na zápas, příští rok ho čeká těžká zkouška u týmu PSK Liberec. Ve svém nabitém programu si našel chvilku volna a odpověděl na naše všetečné dotazy.

Po úvodních devíti odehraných utkání měl váš tým 14 bodů (více než v sezoně 2009/2010 pozn. autora), porazil těžké soupeře, i přes to se mu nepodařilo postoupit do vyšší nadstavbové části. Čím si to vysvětlujete?

Faktorů je více. Jedním z nich může být papírově těžší skupina, ve které jsme hráli první část sezony. Oproti původním předpokladům jsme získali dva body navíc s Hořicema, s Ronalem a bod se Syřenovem, naopak jsme neplánovaně o 3 body přišli prohrou s Železnicí. I tak jsme tedy získali více bodů, než s kolika jsme počítali, ale přesto to nakonec nestačilo. A dalším faktorem je nepochybně právě již zmiňovaná prohra s Železnicí. V tomto zápase nám nevyšlo absolutně nic a nedařilo se celkově celému týmu, naopak soupeř proměnil ve zlato vše, do čeho “píchnul“. Dá se tedy říct, že tato jedna smolná prohra nás nakonec poslala na druhou část sezony do skupiny B.

Ve vyřazovacích utkáních jste ještě nezaváhali. Jak by jste zhodnotil dosavadní průběh play-off? Byla obě mužstva hodně odlišná?

Nevím jestli byla tak odlišná mužstva, ale obě série určitě. Zatímco s Benešovem se hrál poměrně otevřený hokej s velkým počtem šancí na obou stranách, tak proti Libštátu se hra odehrávala spíše ve středním pásmu a v podobě urputného boje, přičemž ryzích gólovek tolik nebylo.

V posledních utkáních ukazujete svoji důležitou roli v týmu a skvělou fazónu. Důkazem budiž 4-tá vychytaná nula v sezoně a celkově pouze 5 inkasovaných branek ve čtyřech utkáních. Jaký recept za tím stojí?

No, když vezmeme v potaz otřepané fráze typu, že každý soupeř je jiný, každý jednotlivý zápas je jiný a k tomu všemu je ještě play-off jiná soutěž ;), tak mi z toho vychází jediná možná odpověď a tou je náhoda :)

Po posledním utkání s Libštátem jste se nechal v médiích slyšet, že soupeř nebyl příliš efektivní v zakončení a že Benešov byl pro Vás těžším soupeřem. Čím to podle Vás bylo?

Tohle je problém toho, z jaké pozice se člověk zápasu účastní. Nejednou se stalo, že jsem se po zápase v názorech na uplynulé utkání se svými spoluhráči velmi rozcházel. A v tomto případě to platí dvojnásob. Zatímco Benešov měl z mého pohledu více “tutovek“, ať už v podobě samostatných úniků, záludných střel zpoza obránce čí tvrdých golfových úderů útočníka Noska (kterého tímto zdravím :)), mým spoluhráčům se proti nim hrálo poměrně dobře, protože podle jejich slov měli snadnější přechod do útočného pásma, což se ve druhém zápase také promítlo na větším gólovém přídělu v síti Benešova. Zatímco po zápase(ch) s Libštátem panovaly v kabině názory, že nás soupeř k ničemu převratnému moc nepustil, většinou byl všude o krok dříve a zejména ve druhém utkání měl v držení kotouč o něco déle než my, tak z mého pohledu jsem já zas až tolik práce neměl. Respektive soupeř dobře kombinoval a dostával se tak do slibných příležitostí, ale těch finálních zakončení, kdy už to takříkajíc “zasmrdělo“, bylo minimum.

I tak jste musel čelit několika samostatným nájezdům, souhlasíte?

Tak určitě (musel jsem zahájit alespoň jednu odpověď frází „tak určitě“, viděl jsem to v televizi, všichni hokejisté tak začínají svoje odpovědi v přestávkových či pozápasových rozhovorech ;)), ale ono to není nutně na škodu, naopak, já jsem osobně radši, když mám více práce. Takže když se kluci přede mnou občas drží hesla „kdo brání, nevěří brankaři“, tak to pro mě znamená, že v následujících momentech nebude nuda :) Takové chvíle jsou určitě záživnější než fáze, kdy se dlouho hraje na druhé straně hřiště a když už se soupeř dostane do útoku, tak by stejně stačilo místo golmana do brány pověsit kabát a rozhoupat ho :)

Ve finále vás čeká tým Sokol Roztoky, opředený několika výbornými hráči v čele se super-střelcem Metelkou. Jaké jsou podle Vás šance na vítězství ve finále soutěže? Věříte si?

Já si myslím, že pro většinu z nás bude výhrou, když si v posledních dvou zápasech této sezóny zahrajeme pěkný hokej a hlavně když to všichni přežijeme ve zdraví. Šance tu určitě jsou, koneckonců jsme v této soutěží už pár zápasů odehráli a za tu dobu jsme se ujistili v tom, že můžeme hrát a vyhrát s kýmkoliv, stejně jako že je možné s kterýmkoliv týmem prohrát. A nemusíme chodit až tak daleko do historie, jenom v letošní sezoně jsme si obě role vyzkoušeli několikrát. Takže těžko odhadovat takhle dopředu, bude záležet na aktuálním rozpoložení v den zápasu, na tom, v jaké se sejdeme sestavě a na celé řadě dalších faktorů. Pokud ale budeme hrát to, co si řekneme, tak šanci máme.

Příští sezónu budete testován v přípravném kempu PSK Liberec, hrající registrovanou soutěž. Jak bude vypadat Vaše osobní příprava? Budete se se svými spoluhráči připravovat nějak speciálně (umělý led, běh, posilovna…)?

Letos bude letní hokejová pauza zase o něco kratší, rok co rok končíme sezonu déle a vzhledem k okolnostem okolo Liberce půjdu v létě na led ještě o něco dříve, než tomu bylo doposud. Po krátké pauze teď po konci sezony budeme s libereckými nejprve chodit jednou týdně hrát florbaly, takže kontakt s kolektivem je tam víceménně celoroční. A určitě bych rád s klukama z Brodu alespoň jednou v létě zase vyjel na umělý led do Vratislavic, kde jsme si to vloni velmi pochvalovali a užili si spoustu srandy (zde bych měl snad jediný požadavek, pokud možno vyrazit v den, kdy bude méně než 35°C ve stínu, ono je pak v té výstroji nečekaně i docela teplo ;))

Jak vidíte svoji budoucí hokejovou kariéru? Pokud by se Vám podařilo uchytit se v libereckém mužstvu, budete i nadále sledovat Váš mateřský tým?

Já hlavně doufám, že se vůbec nic nezmění a i v případě, že bych se dostal do sestavy PSK, budu moct zároveň dál hrát za Brod. S žádnou jinou možností jsem zatím ani nekalkuloval a pevně věřím, že vše půjde zařídit tak, abych za Brod mohl nastupovat. Takže za sebe říkám, že bych nejradši svůj mateřský klub nadále sledoval a to skrze mřížku z brány :)

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů